Modrý čtvereček znázorňuje Německé obyvatelstvo a červený čtvereček znázorňuje Japonské obyvatestvo. Pozorujte rozdílné smýšlení ...
postavení dítěte
večírky
řešení problémů
definice krásy
názory
nedělní ulice
fronty
*Kontrasty*
V souvislosti se všudypřítomným hlukem na veřejných místech se nabízí jedna charakteristika Tokia - rozporuplnost. Na jedné straně neustálý hluk, na straně druhé až dojemná ohleduplnost Japonců pokud jde třeba o telefonování ve vagónu soupravy vlaku či metra. Pokud hovor rovnou neutnou, dají si před mobil dlaň a hovor vedou v podstatě šeptem. Takže kromě hlášení z reproduktoru je ve vagónech dokonalé ticho, byť zejména ve špičce je tu hlava na hlavě.
Ale kontrastů jiných je tu celá řada: na straně jedné ohleduplnost při telefonování, ale jen zcela výjimečně někdo pustí sednout někoho staršího (přitom úcta ke starším je Japoncům vlastní). Úděsné popotahování: na veřejnosti se zásadně nesmrká, zato hlučně popotahuje. Nesmrká se, ale kýchá, velmi často bez ruky před pusou. Domy: obrovské mrakodrapy s tunami betonu mezi sebou a těsně vedle nich nalepený miniaturní domek s pečlivě udržovanými kytkami v květináči před vchodem. Liduprázdný park v areálu chrámu Meiji a téměř na dohled od něj nejrušnější přestupní stanice na světě Shinjuku, kde denně projde či projede kolem tří miliónů pasažérů. Zvyky a obyčeje - střet nového a starého: Japonec sleduje v metru na posledním modelu mobilu televizi, aby pak zamířil do nejbližší svatyně, kde si od mnichů koupí speciální papírek, na který pak napíše přání typu "ať ten pohovor zítra dopadne dobře" a zavěsí papírek na speciální stojánek. Na rušné třídě se minou dvě Japonky - jedna v dokonale padnoucím kostýmu evropského střihu spěchá kamsi za byznysem, druhá v tradičním kimonu cupitá se špičkama nohou k sobě v dřevácích do divadla Kabuki.
Když už byla řeč o kontrastech, je jím vlastně i geografie Japonského souostroví: tropické ostrovy Okinawana na jihu a drsný ostrov Hokkaido na severu. Mezi nimi vzdálenost několika tisíc kilometrů. Od moře dál do vnitrozemí se velmi rychle zdvihají hory, což znamená obrovskou kumulaci obyvatel v nížinách a málo osídlené vnitrozemí.
* Jak jíst hůlkami? *
Zastrč jednu hůlku pod palec.
Bude držena prsteníčkem, ukazováčkem a palcem
Přidej druhou hůlku;
abys ji držel/a jako tužku.
Ohýbej ukazováček a prostředníček nahoru a dolů.
Snaž se, aby se vrcholy hůlek setkaly na stejném místě
( aby byly schopné zvednout jídlo). Nyní si můžeš hůlkami vybrat
jakkoliv malé jídlo. Někdy můžeš potřebovat hůlky k nakrájení
(v případě měkkého jídla; Tofu, ryby, atd).
* Japonské tance *
* Karate i v jiných odvětvích :o)*